Ideálem waldorské školy je výchova ke svobodě. Usilovat o takový ideál může jen pedagog, který každý svůj čin uskutečňuje ze své odborné i morální kreativity.
Ideálem waldorfské školy je výchova mladé bytosti k odpovědnosti za každé společenství, jehož je součástí. A jen takové societé, které usiluje o spoluodpověnost za školní dění může vést žáky na cestě k překonání osobního a skupinového egoismu. Základem společenství waldorfské školy je kolegium učitelů, které si každý čtvrtek odpoledne vytváří prostor, kde lze spolupracovat na školních tématech, otázkách a úkolech. Ke konferenčním dveřím přicházejí pedagogové se svými osobními myšlenkami, pocity i impulsy vůle, tyto odkládají, aby v poznání usilovali o jednotu. Středem úsilí o poznání je dítě. Studují nauku o člověku, zamýšlejí se nad projevy doby, ale především vytvářejí důkladný obraz jednotlivých dětí, sdělují si zkušenosti z jednotlivých epoch. Toto poznání je základem pro vize ideálních cílů současné školy. Na konferenci členové kolegia usilují o nadosobní hledisko a technicko-organizační problémy jsou pak schopni posuzovat podle toho, co vyžaduje každá věc ze své podstaty. Konference kolegia waldorfské školy je obrazem bytosti, která při společné umělecké činnosti, při zabývání se myšlenkovými ideály, získá sílu k praktickému činu, který nebude určován osobní svévolí, ale individuální kreativitou a zodpovědností. A jen lidé jednající se zodpovědných svobodných impulsů vytvářejí společenství budoucnosti.
Waldorfská škola dává svým učebním plánem každému dítěti možnost k maximálnímu rozvoji své individuality a svým sociálním řádem ukazuje cestu k vytváření budoucích sociálních forem.